|
|
Srovnání citlivosti letokruhových řad jedle bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies) vůči klimatickým parametrům
Jakubcová, Vanda
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba) na území LHC Janovice. Cílem bylo vytvořit co nejdelší letokruhové chronologie smrku ztepilého a jedle bělokoré z žijících stromů, určit citlivost radiálního růstu v závislosti na klimatických faktorech (průměrná měsíční/sezónní teplota a měsíční/sezónní úhrn srážek) a porovnat klimaticko-růstovou odezvu mezi těmito dřevinami. Z vybraných dřevin byly odebrány vzorky prostřednictvím Presslerova přírůstového nebozezu, které byly následně analyzovány. Byla provedena vizuální a statistická synchronizace, křížové datování, standardizace letokruhových řad a byly vypočteny klimaticko-růstové vztahy. Analýzou klimaticko-růstových odezev bylo zjištěno, že pro růst smrku ztepilého na daném stanovišti jsou klíčové vysoké teploty v jarním období a nízké teploty s dostupnými srážkami v měsíci červnu. Naproti tomu jedle bělokorá vykazovala vyšší citlivost vůči dostupnosti srážek před začátkem vegetačního období (únor) a v červenci. Jak jedle bělokorá, tak smrk ztepilý vykazovaly zvyšující citlivost k teplotám a srážkám po roce cca 1980.
|
|
| |
|
|
Hřebeny ve středověku: archeologicko-kulturně-historická studie
Mezuliáníková, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
(česky) Hřebeny jsou na celém světě používány jako toaletní předměty sloužící k úpravě vlasů a vousů, případně jako ozdoba účesu. Hřebeny však mají také řadu symbolických a magických významů. Cílem této práce, je komplexní pohled na hřebeny jako jednu z kategorií hmotné kultury středověku. První část je věnována výrobě hřebenů ve středověku, konkrétně materiálům, ze kterých byly hřebeny vyráběny, technologii jejich výroby, výzdobným motivům, otázce míry specializace kosťařství a dílnám na výrobu předmětů z kostí a parohu. Druhá část je zaměřena na funkci hřebene, vývoj účesu ve středověku, symboliku a magické významy hřebene a s tím související představy o magickém významu lidských vlasů a vousů a rituály spojené s jejich stříháním a česáním. Důležitou součástí této práce je analýza, syntéza a následná interpretace vybraných nálezů raně až vrcholně (případně pozdně) středověkých hřebenů z území České republiky. Cílem této analýzy, syntézy a interpretace je porovnání morfologických parametrů a výzdoby hřebenů z různých období středověku. Z této části do velké míry vychází kapitola věnovaná chronologii, morfologii a typologii středověkých hřebenů a kapitola týkající se sociálně - reprezentačních aspektů užívání hřebenů.
|
|
|
Radiální růst borovice kleče na horní hranici lesa v CHKO Jeseníky
Jakubcová, Vanda
Předkládaná bakalářská práce se zabývá studiem reakce keřů na klimatické podmínky při horní hranici lesa. Jako zástupce keřů byla vybrána borovice kleč (Pinus mugo Turra). Na lokalitě NPR Šerák-Keprník v CHKO Jeseníky byly odebrány kruhové výřezy z 32 jedinců kleče. Výřezy byly zbroušeny a byly změřené šířky letokruhů. Průměrné stáří jedinců dané lokality je 70-80 let. Pomocí 4 metod standardizace (negativní exponenciály, mean, friedman a RCS) byl z letokruhových řad odstraněn věkový trend a z jednotlivých typů standardizace byly vytvořeny stanovištní chronologie. Výsledné chronologie byly korelovány s klimatickými daty (teploty, měsíční úhrn srážek a Palmerův index sucha) a následně byl analyzován klimatický signál v letokruzích borovice kleče. Bylo prokázáno, že na růst keřů borovice kleče na dané lokalitě mají především vliv teploty ve vegetačním období (květen, červen, červenec). Srážky mají vliv na růst keřů dané lokality především v podzimních měsících (září, říjen). PDSI má spíše negativní vliv na růst borovice kleče při horní hranici lesa.
|
|
|
Hřebeny ve středověku: archeologicko-kulturně-historická studie
Mezuliáníková, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
(česky) Hřebeny jsou na celém světě používány jako toaletní předměty sloužící k úpravě vlasů a vousů, případně jako ozdoba účesu. Hřebeny však mají také řadu symbolických a magických významů. Cílem této práce, je komplexní pohled na hřebeny jako jednu z kategorií hmotné kultury středověku. První část je věnována výrobě hřebenů ve středověku, konkrétně materiálům, ze kterých byly hřebeny vyráběny, technologii jejich výroby, výzdobným motivům, otázce míry specializace kosťařství a dílnám na výrobu předmětů z kostí a parohu. Druhá část je zaměřena na funkci hřebene, vývoj účesu ve středověku, symboliku a magické významy hřebene a s tím související představy o magickém významu lidských vlasů a vousů a rituály spojené s jejich stříháním a česáním. Důležitou součástí této práce je analýza, syntéza a následná interpretace vybraných nálezů raně až vrcholně (případně pozdně) středověkých hřebenů z území České republiky. Cílem této analýzy, syntézy a interpretace je porovnání morfologických parametrů a výzdoby hřebenů z různých období středověku. Z této části do velké míry vychází kapitola věnovaná chronologii, morfologii a typologii středověkých hřebenů a kapitola týkající se sociálně - reprezentačních aspektů užívání hřebenů.
|
|
|
Keramika střední a pozdní doby bronzové z lokality Emporio na ostrově Chios
Jarošová, Kristina ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na keramiku střední a pozdní doby bronzové z lokality Emporio na ostrově Chios. Cílem práce je revize výzkumů prováděných v letech 1953-1955 institucí British School at Athens pod vedením Sinclaira Hooda, nové třídění keramických souborů především ze sektorů D a F, jejich popis, stylová analýza a tvorba katalogu na základě nové zrekonstruovaných kontextů. Důležitým aspektem této práce je nové datování kontextů z pozdní doby bronzové a keramiky z nich pocházející. K tomuto celku náleží také dílčí soubor doposud nepublikovaného keramického materiálu. Diplomová práce se zaměřuje také na vyhledávání keramických analogií v egejském prostoru a oblasti západní Anatolie.
|
|
|
Žatec a severozápadní Čechy na počátku mladohradištního období (2. polovina 10. století)
Čech, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Předložená práce navazuje na diplomovou práci, která se zabývala osídlením a podobou žatecké raně středověké aglomerace v 9. století. Náplní disertace je zpracování keramiky, sídlištních situací a opevnění z 10. století. To umožnilo sledovat vývoj fortifikací a změny v sídlištní struktuře uvnitř sídelních komponent aglomerace v čase. Na základě terénních odkryvů byla vypracována relativní chronologie keramiky a podle dendrochronologických dat hypotéza o absolutní chronologii. Pod tímto náhledem byl proveden nový kvantitativní i kvalitativní rozbor informací o raně středověkých hradech a výšinných sídlištích z 9. a 10. století ve středním a dolním Poohří a v Podkrušnohoří. K novému pohledu také přispělo zpracování výzkumu hradu Drahúš. Na základě shromážděných informací a jejich rozboru byl odmítnut názor z 60. let 20. stol. o přiřazení hradů raného středověku na sledovaném území k územnímu útvaru Lučanů, který měl být v opozici proti středočeskému přemyslovskému patrimoniu. Zpracování výzkumu hradu Libušín u Kladna a tamní nálezy keramiky původem ze středního Poohří, bylo možno zařadit do chronologicko-typologického schématu keramiky podle žateckých výzkumů. V závěru byla vyslovena hypotéza o době začlenění území na Ohři a pod Krušnými horami pod nadvládu Přemyslovců. Klíčová slova Raný středověk,...
|
|
|
Počátek českých oppid: Role Středomoří a urbanisační procesy v evropské době železné
Kysela, Jan ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Vitali, Daniele (oponent)
Předkládaná práce zkoumá na příkladu Čech otázku, do jaké míry přispěly ke vznik mladolaténských oppid a šířeji ke kulturní transformaci probíhající v mladolaténském Zaalpí, vlivy z jižního prostředí a nakolik je lze naopak vysvětlit místním vývojem. Podrobně je rozebrána historický a chronologický rámec celé problematiky. Vlastní otázka je zkoumána zaprvé rozborem korpusu středomořských importů ve střední Evropě, na jejímž základě je v rámci střední Evropy zhodnocena posice Čech v kontaktech se Středomořím; zadruhé na otázku odpovídá studie o shodách a rozdílech mezi oppidy a jejich sídlištními systémy na straně jedné a středomořskými městy na straně druhé. Kontakty se Středomořím se jeví jako stálé a pro zaalpskou společnost významné, samotná oppida jsou však shledána za jev převážně lokální. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kamarská keramika: analýza vzorů
Jarošová, Kristina ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o kamarské keramice se zaměřením na dekorativní motivy. Cílem této práce je analyzovat typy vzorů, jejich dekorativní kompozici s přihlédnutím ke vztahu mezi typy vzorů a typy tvarů nádob a vztahy s dalšími druhy umění, provedených v různých materiálech. V následujících kapitolách autorka popisuje také vztahy s oblastmi mimo Krétu na základě importovaných keramických nálezů. V závěrečné části autorka shrnuje problematiku a prezentuje závěry.
|
|
|
Analýza času jako narativní kategorie ve staroseverských ságách
Králová, Kristýna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Cílem této práce je stanovit charakteristické rysy časové konstrukce staroseverské ságy a na jejich základě ukázat, jak staří Seveřané vnímali čas. Hlavní pozornost je přitom věnována zkoumání časové konstrukce ságy rodové. Nejprve je ukázáno, na jakém principu je založena datace událostí v sáze a jak se liší od způsobu datace v letopisu a kronice. Dále je pojednáno o nejčastěji používaných časových údajích v sáze a jejich funkci ve vyprávění. Těžištěm práce je srovnání času příběhu s časem diskurzu ságy. Za tímto účelem vycházím ze tří kategorií Gérarda Genetta, trvání, uspořádání a frekvence. V rámci kategorie trvání je zkoumáno, proč se ve vyprávění vyskytují velké skoky v čase, co je v čase diskurzu vynecháno, a čemu naopak věnuje vypravěč největší prostor. V kategorii uspořádání se zabývám otázkou, do jaké míry je v sáze narušena chronologická následnost událostí. V souvislosti s kategorií frekvence je porovnáván počet výskytů jedné události v čase příběhu a v čase diskurzu. V dalších kapitolách je pojednáno o časové konstrukci ságy královské a ságy o dávnověku a jsou stanoveny zásadní rozdíly mezi časovou konstrukcí těchto typů ság a konstrukcí ságy rodové. V závěrech jednotlivých kapitol je ukázáno, co zjištěné rysy časové konstrukce ságy vypovídají o vnímání času u starých Seveřanů.
|
host ::
RSS.